Charakteristika lesní Správy Děčín

 

Současná lesní správa Děčín, spadající pod krajské ředitelství v Teplicích, doznala od listopadu roku 1992, kdy došlo k transformaci podniku Severočeské státní lesy Teplice, značných změn. Z důvodu úbytků lesa uplatněním restitučních nároků a vznikem Národního parku České Švýcarsko, došlo k jejímu sloučení s LS Sněžník, a následným přičleněním východní části tehdejší LS Litvínov. Od roku 2001 jsou hranice spravovaného území LS Děčín nezměněny.

LS zasahuje svou působností do pěti obcí s rozšířenou působností, ORP Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Litoměřice a Česká Lípa. Pokud si průběh hranice vymezíme podrobně, je ze zá-padu tvořena silnicí Teplice – Cínovec, jižní pak prochází z Teplic, přes Nechvalice, Chabařovice, Ústí n/L, Malé Březno do Lovečkovic, kde se láme na sever a tvoří východní hranici procházející přes Verneřice, Veselé a Srbskou Kamenici na Meznou. Severní hranice na pravém břehu řeky Labe je zároveň hranicí Národního parku České Švýcarsko, na levém břehu Labe je totožná s průběhem státní hranice se SRN.

Katastrální výměra LS činí přibližně 74 000 ha, s výměrou porostní půdy 22 000 ha, funkce odborného lesního hospodáře je vykonávána na výměře cca 400 ha pro 435 vlastníků. Na zmíněném území jsou v současné době zařízeny dva lesní hospodářské celky, a to LHC Telnice a LHC Děčín. Druhé uvedené se od roku 2015, s platností nového lesního hospodářského plánu, bude dělit na LHC Děčín a LHC Sněžník.

LS Děčín je rozdělena na 12 revírů, s velmi různorodým geografickým členěním. Prolínají se zde tři krajinné rázy, pás Krušných hor, kde je lesnické hospodaření ovlivněno následky imisní zátěže minulých let, velmi pestrá a bohatá krajina Českého středohoří a oblast CHKO Labské pískovce, s převážně jehličnatými porosty tvořícími spolu se skalními masivy zcela specifický celek. Dle kategorizace lesů zaujímá les hospodářský 52 %, 10 % les ochranný a 38 % les zvláštního určení.

Dřevinná skladba obou LHC je velmi rozdílná. Zatímco na LHC Děčín zaujímají jehličnaté dřeviny 61% a listnaté 39 %, na LHC Telnice je stav opačný. Jehličnany tvoří 37 % a listnáče 63 % z celkového zastoupení dřevin. Tato skutečnost je opět způsobena imisním zatížením v oblasti Krušných hor a vznikem rozsáhlých ploch porostů náhradních dřevin se zastoupením zejména břízy, jeřábu, smrku pichlavého a modřínu.

Roční teploty, srážkové poměry a zastoupení hornin a půd jsou značně rozdílné. Ve vertikálním členění je území LS velmi pestré. Nachází se zde nejnižší místo v České republice v místě, kde řeka Labe opouští naše území (117 m.n.m.), ale naopak i vrcholy jako Cínovec (863 m.n.m.) nebo náhorní plato Děčínský Sněžník s rozhlednou (723 m.n.m.).

Roční těžba lesní správy dosahuje cca 85 000 m3 s převahou mýtních úmyslných těžeb. Od roku 2002, po velmi suchém roce, začala ve smrkových porostech středních poloh na živných stanovištích významně narůstat výše nahodilé těžby způsobené václavkou. Výrazně též tuto oblast zasáhly větrné kalamity, kdy v posledních letech v této oblasti bylo vytěženo cca 25 000 m3 dříví. Péče je věnována výchově mladých porostů, ročně se provádí okolo 350 ha prořezávek a 200 ha probírek do 40 let. Nezanedbatelná je plocha prováděných rekonstrukcí porostů náhradních dřevin, která má roční podíl okolo 30-40 ha, přičemž se dá předpokládat, že tento trend bude v následujících letech narůstat. Roční podíl zalesňování se pohybuje mezi 160 – 180 ha, a to včetně podsadeb. Nezanedbatelné je taktéž přirozené zmlazení, které se ročně vykazuje přibližně na ploše 30 ha.

Na území LS Děčín se nachází režijní honitba Kristin Hrádek, ve které právo myslivosti vykonávají převážně zaměstnanci lesní správy. Roční odlov jelení zvěře, která je v této oblasti stěžejní, se v posledních letech pohybuje mezi 20 – 25 kusy.